Nepochází z všední duše,
netváří se nikdy suše.
Je to múza zakletá,
ráda mě zas poleká.
Poleká mě tím svým vzdorem,
nakažlivým nepokojem.
Úplně mnou prorůstá,
jak myšlenka do gesta.
Její pohled vaří krev,
nepomůže ani řev.
Má rád pohled, myšlenku
na tuhletu dívenku.
